Po deseti létech krachují dotované zahraniční podnikky, Češi plní pracovní úřady

Novodobé ekonomické kolonie: Jak dotace a výjimky zničily české firmy a poškodily naši ekonomiku

Před více než deseti lety se tehdejší vlády rozhodly otevřít český průmysl zahraničním investorům. Vlády, které se tehdy pyšnily orientací na Západ, vítaly podniky z Německa, Francie, Nizozemska a dalších zemí s otevřenou náručí a ještě otevřenějšími kapsami daňových poplatníků. Výměnou za příslib pracovních míst nabídly těmto firmám štědré daňové prázdniny, investiční pobídky, levnou půdu a minimální byrokratické překážky. Zatímco čeští podnikatelé platili daně, bojovali s úřední šikanou a konkurovali na volném trhu, jejich západní konkurence si zde budovala své ziskové pobočky za výhod, o kterých se místním ani nesnilo.

Daňové ráje made in Czechia

Největším problémem těchto investic nebyla samotná přítomnost zahraničního kapitálu, ale nerovné podmínky. Takzvané investiční pobídky přinesly desetileté osvobození od daně z příjmu, státní podporu na vytvořená pracovní místa a další bonusy. Výsledkem bylo, že zahraniční podniky mohly prodávat své výrobky levněji než české firmy, protože jejich fixní náklady byly výrazně nižší. Nezřídka dotované přímo českým státem.

Proč by měl český podnikatel investovat do výroby, zaměstnávat lidi a riskovat, když ví, že bude soutěžit s německou nebo francouzskou firmou, která deset let neplatí ani korunu na daních?

Když dotace vyschnou, kufry se balí

Nyní, po vypršení daňových výjimek a jiných výhod, přichází tvrdé procitnutí. Zahraniční firmy, které často deklarovaly „dlouhodobý zájem o region“, jedna po druhé oznamují ukončení výroby a přesun do jiných zemí, kde se cyklus dotací může opakovat. V lepším případě stěhují výrobu na východ, v horším své pobočky zcela zavírají.

Za sebou nechávají tisíce nezaměstnaných, zavřené haly a frustraci lidí, kteří po celou dobu věřili, že pomáhají budovat něco trvalého. Místo toho pomáhali maximalizovat zisky firem, které se teď bez špetky odpovědnosti z trhu stahují a odnášejí si stovky milionů korun zisku do zahraničí.

Český průmysl jako servisní kolonie

Výsledkem této politiky je, že se z České republiky stala moderní ekonomická kolonie. Levná montovna, závislá na rozhodnutích zahraničních korporací. Místní podniky byly buď vytlačeny, nebo pohlceny. České know-how, inovace a soběstačnost zůstaly na vedlejší koleji.

A co je nejhorší? Vše proběhlo s aktivní podporou českých vlád, které upřednostnily krátkodobé PR úspěchy před strategickým rozvojem domácí ekonomiky.

Co dál?

Je nejvyšší čas přestat se tvářit, že investiční pobídky jsou univerzální dobro. Stát by měl vytvářet rovné podmínky pro všechny, ne selektivně podporovat zahraniční kapitál na úkor domácího. Musíme podporovat české firmy, nejen finančně, ale i legislativně a institucionálně. A především zabránit opakování stejné chyby s novými investory, kteří se tváří jako spasitelé, ale přicházejí si jen pro dotace.

Pokud chceme být suverénní zemí s vlastní silnou ekonomikou, musíme se přestat chovat jako kolonie. A začít budovat zemi, která si váží své práce, svých lidí a svých podnikatelů.