Podnikání není zlodějina. Jak vrátit důvěru a etiku do podnikatelského prostředí v ČR

V České republice bývá slovo podnikatel stále často vyslovováno s nedůvěrou, někdy až s pohrdáním. Je to pozůstatek nejen komunistické minulosti, kdy byl „soukromník“ synonymem pro spekulanta, ale i důsledek porevolučního vývoje, kdy se část podnikatelské sféry skutečně chovala způsobem, který si o negativní pohled koleduje. Je však nutné udělat v této oblasti důležité rozlišení.

Dvě tváře podnikání

Podnikatele v ČR lze zjednodušeně rozdělit do dvou základních skupin:

1. Tvůrci hodnot – páteř ekonomiky

   Tato skupina tvoří základ zdravé tržní ekonomiky. Jde o lidi s vizí, odvahou a pracovitostí, kteří založili firmy, rozvíjejí inovativní nápady, zaměstnávají stovky až tisíce lidí a odvádějí daně do státního rozpočtu. Bez nich by nebylo pracovních míst, technologického pokroku, ani sociální stability. Jsou to podnikatelé, kteří si svůj majetek vydobyli férovou hrou a často nesou největší rizika. Právě oni vytvářejí opravdové hodnoty, které se promítají do růstu celé společnosti.

2. Parazité na veřejných rozpočtech

   Na druhé straně stojí podnikatelé, kteří se zaměřují výhradně na čerpání veřejných zakázek, často za podezřelých okolností. Tito „podnikatelé“ nevytvářejí hodnoty, ale systémově vysávají stát prostřednictvím neprůhledných výběrových řízení, předražených zakázek nebo korupčních vazeb. Vzniká tak korupční potenciál, který zaměstnává policii, státní zastupitelství a soudy. Tito jedinci ničí důvěru veřejnosti v podnikání jako celek a znevýhodňují poctivé firmy.

Co s tím? Cesty ven z marasmu

Chceme-li napravit obraz podnikání v očích veřejnosti a očistit prostředí od těch, kteří jej zneužívají, musíme se vydat několika konkrétními cestami:

1. Transparentní veřejné zakázky

Stát musí zavést nekompromisní transparentnost u všech zakázek, a to včetně zveřejňování smluv, reálných vlastníků firem a kontroly plnění.

2. Podpora malých a středních podniků

Namísto preferování velkých firem s „politickými kontakty“ je třeba podporovat inovativní, regionální podnikatele, kteří zaměstnávají lidi v menších městech a obcích.

3. Důsledné vymáhání práva

Instituce musí mít nejen pravomoci, ale i vůli postihovat korupci. A to nejen u „malých ryb“, ale i u těch, kteří se pohybují ve vyšších patrech byznysu a politiky.

4. Etická výchova a pozitivní příklady

Je třeba aktivně pracovat na změně pohledu na podnikání už ve školách. Mladí lidé musí chápat, že podnikání není automaticky podvod, ale náročná, smysluplná činnost. Média i stát by měly více vyzdvihovat poctivé podnikatele jako pozitivní vzory.

5. Zjednodušení regulací a byrokracie

Čím složitější a méně srozumitelný je systém, tím více prostoru vzniká pro manipulace. Transparentní, jednoduché a férové podmínky pro všechny omezí prostor pro spekulanty.

Závěr

Podnikání není zlodějina. Je to motor ekonomiky, nástroj společenské mobility a základ bohatství každého státu. Poctiví podnikatelé si zaslouží uznání a podporu, nikoli podezření a podezřívání. Zároveň je třeba nemilosrdně odstřihnout ty, kteří podnikání zneužívají k obohacení na úkor veřejnosti.

Jedině tak může Česká republika vybudovat společnost, která si váží práce, tvořivosti a etiky a kde podnikatelé budou právem považováni za hrdiny moderní doby, nikoli za parazity systému.